Tomáš Lajkep ve hře Ze života hmyzu

Tomáš Lajkep ve hře Ze života hmyzu

Divadelní soubor Jen tak sestává z amatérských, ale o to více nadšených herců z řad Čechů v Bruselu a a dalších milovníků češtiny a divadla. Založil jej v roce 2007 Tomáš Lajkep, který byl také řadu let jeho režisérem, hercem a tahounem. V posledních letech soubor působí pod vedením režisérky Marie Zajícové a občasně, ve své komorní podobě, také pod dohledem režiséra a autora Petra Maluška. Soubor byl dlouho věrný původní české divadelní tvorbě, ale v posledních letech repertoár obohatila i díla zahraničních autorů. Přehled dosud uvedených divadelních her najdete níže na této stránce. Na další divadelní představení se mužete těšit opět na jaře 2018.

Připravovaná představení:

  • Další představení je předběžně plánované na 18.-20. ledna 2019. O podrobnostech Vás budeme zavčas informovat.

Minulá představení divadla Jen Tak:

 

Medailonky našich současných a minulých herců a dalších aktérů:

Marie Zajícová

Po roce svého pobytu v Bruselu jsem jen tak brouzdala po Internetu a našla jsem JEN TAK. Ucítila jsem známou vůni prken a hned jsem je kontaktovala, "zda by mě chtěli". Chtěli mě  a od té doby mám vyplněné večery a víkendy báječnou prací a společností. Smekám klobouk před jejich chutí a pílí - po náročném pracovním dni, ještě zkoušet, učit se text a být připraven. Moji milí ... je mi skutečně ctí a potěšením s vámi být. Vaše Rejžová

Bořek Neškudla

Do Bruselu jsem přišel za svojí rodinou. Povoláním jsem historik a knihovník. V divadle jsem začal zajišťováním technického zázemí. Na prknech jsem debutoval v roli čaroděje, pak jsem se zhostil role faráře a pokračuji ve velkém stylu.

Vendula Lyachová
Od roku 2008 pracuji přímo v srdci Evropské Komise. Když už se šustění úředních papírů a nařízení stávalo nesnesitelným, znovuobjevila jsem svou dávnou lásku - divadlo a spolu s ním i partu báječných a zapálených lidi. Prostě Jen tak.

Stanislav Piják
Vstoupit na prkna, která znamenají svět? Před šesti lety jsem přijel do Bruselu za prací. Dnes si uvědomuji, kolik věcí jsem ztratil. Mezi ně patřilo i divadlo. Jsem rád a děkuji všem, že mi umožnili ten malý únik do světa lehké fantazie.

Eva Lajkepová
Působení v divadle Jen tak mám moc ráda, protože mi dává možnost tvůrčím způsobem spolupracovat s prima lidmi a na zkouškách bývá spousta legrace. Baví mě vytvářet nové věci pro radost naši i našich diváků a ráda se občas převtělím do jiného člověka, do zvířete či do hmyzu a v té roli prožiju kousek jiného života, naučím se něco nového a dozvím se něco o sobě i o druhých. Divadlo vnímám jako možnost úžasné relaxace a těší mě, když můžeme svou snahou přinést jiskřičku radosti i svým dospělým a dětským divákům.Jan Hanzl
Od jara 2007 v Bruselu překládám dokumenty Rady, především z oblasti ekonomické a finanční. Nepatrné herecké zkušenosti jsem si přivezl z Prahy, kde jsem před lety ve hře svého kamaráda Romeo a Julie – true story ztvárnil, myslím velmi dobře, roli starého nepřítomného sluhy. Jinak se specializuji na postavy rejpalů, cyniků a ironických glosátorů, které nemusím moc hrát. Letos jsem přijal hozenou rukavici a vzal jsem na sebe práci režiséra.

Libor Klapal
Do téhle party prima zapálených lidí jsem se dostal náhodou přes skauty a vůbec toho nelituji. Stále více žasnu nad rozmanitostí a krásou ducha lidí v souboru, a tak jsem více divákem, co občas proběhne na scéně. Svuj klobouk odhazuji v dál ...

Jan Řebřina
Nadějný mladý talent, v jehož projevu lze zřetelně číst rukopis Fráni Šrámka a Václava Kršky. Písecký rodák nezůstal svým slavným rodákům nic dlužen a přichází na bruselská jeviště, aby dokázal, že písecká divadelní scéna má stále co nabídnout!

Martin Dušek
"Není malých rolí"" řekl prý kdosi. Nesouhlasím: Malé role skutečně existují a já si je moc užívám (klidně i dvě v průběhu jednoho představení:).

 

Antonella Ciriello
Jsem Italka milující českou kulturu a český lidi. Čeština byla mým nejlepším omylem mladého věku! Nejvíce ze všeho mě zaujalo české divadlo...tak proč si to nevyzkoušet přímo na jevišti? Divadlo Jen tak mi dalo možnost si tento malý sen zrealizovat, a tak už s nimi pár let hraju různé malé role.

Jiří Pohl
Asi to nejlepší, co může, již tak kvalitními individualitami nabitý soubor Jen tak, nabídnout. Dalo by se říci mezi trojokými čtyřoký král. Dokáže stejně dobře (možná dokonce úplně stejně) zahrát lakomce, muchomůrku, nebo třeba ropuchu. Nezalekne se žádného toporného huhňajícího spoluhráče, naopak, skvěle mu sekunduje. Navíc je neskutečně skromný. Z jeho úst byste jen těžko mohli slyšet, že ropuchu zahraje mnohem lépe, než kdejaký cmrndal z Národního.

Simona Pohlová
Seriózní úřednice spravující EU fondy? Jistě. Ale i dryáčnice kovářka, naivní komorná nebo sladce rafinovaná viktoriánská slečinka...všecky role beru. S každou se o sobě něco dozvím a navíc dopřeju bránici pořádný trénink. Snad si i divák odnese z představení kus té během zkoušek nahromaděné srandy.

Marie Trtková
Jsem studentkou francouzské filologie na MUNI v Brně a do Bruselu jsem přijela na rok pracovat jako au pair, abych přestala mít strach z mluvené francouzštiny. Udělat si pauzu ze školy je snadné, hůř bych snášela odloučení od divadla, kterému se věnuju už šest let. A protože byl roční "divadelní půst" nepředstavitelný, jsem čím dál víc vděčná za možnost hrát s partou skvělých lidí, díky kterým se na amaterské divadlo dívám zase trochu jinak. Zkušenost k nezaplacení a již teď vím, že se mi nebude odjíždět snadno. No řekněte sami, kolik českých herců může říct, že si zahráli v Bruselu?

Eliška Pohlová
Již 9. rokem jsem v Bruselu a skoro od samého začátku hraju divadlo. Ráda skáču o tyči, jezdím na snowboardu a ráda trávím čas s přáteli. Přijde mi úžasné, že se i v Bruselu najde tak sehraná parta, která dokáže vytvořit divadlo, při kterém se zažije spousta legrace.

Eliška Pohlová
Žákyně Evropské školy, nadějná gymnastka, sportovkyně, klarinetistka a zpěvačka. V Bruselu žije čtvrtý rok. Už potřetí zazáří v naší hře. Zdá se, že nadání se dědí.

Richard Gadas
Pro mě jako ekonoma na Evropské komisi v oblasti ochrany hospodářské soutěže je hrát (si na) divadlo úžasná zkušenost a odreagování. Navíc při tom máme zajímavé zážitky se svou ženou a našimi čtyřmi dětmi, které se do divadla také občas zapojují. A když se tím dokonce udělá radost aspoň několika dalším Čechům toho času v Bruselu či jiným zájemcům o české divadlo, tak je to přece super!

Hana Kholová
Na divadelních prknech nejsem nováčkem. V letošním roce na mě herecká role nevybyla, o to s větším nadšením se však mohu věnovat přípravě kostýmů a práci s dětskými herci v rámci Dětského divadla Brusel. Hraní a vše kolem divadla mě moc baví, je to protiklad k mé práci překladatelky a autorky odborných medicínských článků. Mé proměny ve ztvárňované postavy jsou již pověstné, věřím, že i letos bude oko divákovo potěšeno rozmanitostí, nápaditostí a bohatostí...

Tereza Trantinová
V Bruselu jsem učitelkou v české mateřské třídě Evropské školy. Divadlo mě láká již od mládí a snad i proto jsem si učitelství zvolila jako svoji profesi, ve které  je trochu hereckého kumštu zapotřebí. Jsem šťastná, že mohu spolu s bezvadnými lidmi vytvářet amatérská představení českých klasiků. Pod vedením zkušených režisérů si s radostí zkouším životy postav, které by mě v běžném životě jistě míjely.

Pavlína Žáková
V Bruselu žijeme s rodinou krom dvouleté přestávky od roku 2005. Zatímco v práci na Evropské komisi produkuji seriózní makroekonomické analýzy, ve volném čase se potřebuji uvolnit nejraději kolektivní uměleckou činností (a řízením uměleckého potenciálu mého milovaného manžela). A tak spolu s dalšími prima lidmi zpíváme, tančíme a hrajeme divadlo. Můj divadelní debut v Jen tak, role obávané stíhačky a dračice Kláskové v Jiráskově Lucerně, mi sedla až podezřele dobře ... O mém následném hereckém vývoji plně vypovídají mé další role v představeních pro děti: Káča, Ovce, Koza ...

Přemysl Žák
V našem divadle debutoval v Lucerně v roli učitele Zajíčka a poté na dva roky z Bruselu zmizel. Od svého návratu vede se svou ženou Pavlínou Dětské divadlo Brusel a v představeních pro děti ztvárnil několik milých rolí. V letošním představení se znovu vrací k roli učitele.

Dalibor Mládenka
V Bruselu jsem něco málo přes rok a hlavně díky skvělým lidem kolem souboru „Jen tak“ si tady divadlo moc užívám. Mám dvě deti a jednu ženu. Moje nejoblíbenější písnička je „Na kraj Ameriky“. Často si ji broukám jen tak, pro radost. Nedávno jsem přišel do hospody mezi kamarády s tím, že se v živote stále hledám. Nikdo tomu moc nevěnoval pozornost. Třeba se najdu v divadle.

Tomáš Lajkep
 Jsem lékař, který i svou profesi chápe jako umění. Naštěstí jsem psychiatr, což je obor, který má v medicíně nejenom nadějný potenciál, ale je ze všech medicínských oborů skutečnému umění nejblíže. V Bruselu jsem se ocitnul jako doprovod své ženy, ale nyní jsem větší částí svého životního úvazku zpět v Čechách, kde napravuji duše a rovnám do dlah zlomené existence. Zatímco ve svém oboru nenechávám lidem příliš volnosti ve výběru způsobu života, hercům jsem jako režisér divadla dával možnost najít si vlastní polohu. Divadlo teď dělám v Brně, ale jsem rád, že v Bruselu se pořád ještě používají aspoň moje kulisy.

Ester Lajkepová
Jsem studentkou Přírodovědecké fakulty v Brně. Ačkoli už nebydlím v Bruselu a prkna, co znamenají svět, zkouším pro změnu na Moravě, snažím se nadále aktivně angažovat i v divadle Jen tak aspoň jako autorka scénářů pohádek pro děti.

Filip Kubík
Na své klikaté cestě z pražského Žižkova do bruselského Etterbeeku jsem jednoho dne narazil na divadlo. A protože to nebylo Jen tak ledajaké divadlo, vytáhnul z brašny zrcadlovku. Zpočátku se zdržoval v bezpečí zákulisního přítmí, leč jednoho večera byl vytáhnut na jeviště plné batolců modrolesklých. Začal je tedy chytat a dnes z nich má slušnou sbírku. Letos se chystá na cestu. Do Ameriky a zpět. V evropských lesích bude loupit, v americké prérii přeběhne k Indiánům. Těžko uchopitelná postava. Pořád si na něco hraje.

Josef Schwarz
Hrát divadlo mě moc baví, užívám si to. V Cestě do Ameriky hraji mladého Žida Taussiga, v Čapkově Ze života hmyzu jsem se po pódiu kolébal v roli chrobáka a v Lucerně jsem si s chutí zahrál starého vodníka Ivana. Rád skautuji (oddíl BRUSK, kurz FONS), zpívám a všelijak sportuji (fotbal, kolo, koně, lyže). Pracuji v Evropské komisi na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž.

Kristián Lajkep
Jako student Evropské školy jsem v divadle Jen tak hrával menší role. Baví mě ping-pong, floorball, historie, ekonomie, filozofie a politologie. Také se mi moc líbí šerm a meče. I když mě osud odvál z Bruselu až za Kanál, kde se věnuji dál svým nedivadelním zálibám, divadlo Jen tak nadále sleduji a působím občas jako konzultant své sestry při vytváření scénářů na dětská představení.

Iva Mládenková
Do Bruselu jsem přifrčela s celou svou rodinkou v záři 2009 přímo z Irska, kde jsme předtim šest let žili. Mám doma dvě úžasné holčičky - Emilku (7) a Josefínku (4) a jednoho neméně úžasného manžela Dalibora. Našim velkým společným koníčkem je hraní loutkového divadla pro děti. Kromě loutkového divadla taky ráda zpivám v Brusinkách. Role pani Davidsonové je moje první divadelní zkušenost, tak snad to správně uchopím a moc to nepokazím.

Eva Šojdelová
"V Bruselu jsem jenom ""na skok"", na půlročním pobytu jako aupair. Od dětství jsem velkou obdivovatelkou divadla včetně všeho, co se kolem divadla točí. Už jako malá jsem si hrávala na ""hérečku"" a převlékala se do nejrůznějších kostýmů úměrných mé fantazii (paruku jsem například nahrazovala dvojema punčocháčema se spletenýma nohavicema :D). Jsem tedy moc ráda, že si zde mohu vyzkoušet jaké to je použít paruku doopravdickou :)

"Vendula Kratochvílová
Jsem studentka MZLU v Brně, která tento rok zkouší nestudentský život. K divadlu jsem se dostala, jak už to bývá, zcela nečekaně. Byla mi nabídnuta role jedné z víl a já se ji rozhodla přijmout. Teď se snažím procvičovat své herecké schopnosti. Doma mi říkají, že jsem komediantka, ale na jeviště?!! No, je to výzva. Uvidíme. Kromě divadla v Bruselu hlídám děti (ve věku od 4 měsíců do 10 let), což dělám ráda. A chodím na kurzy francouzštiny. Je to zajímavý jazyk.


Martina Gadasová
Martina sice v posledních letech na jevišti nehrála, ale přesto je pro naše divadlo naprosto nepostradatelná, jelikož má na starosti veškeré rezervace a další technické věci. Také jí patří dík za to, že podporuje v divadelních aktivitách svého muže Richarda, takže tvoří zázemí svým hrajícím členům rodiny.

Dominik Lajkep
"Jsem student secondary Evropské školy. Zajímá mě hodně technika - hlavně auta, letadla, různé stroje. Chodím do skautů, ve volných chvílích se věnuji modelářství, ping-pongu, tenisu, hraní na flétnu, brnkání na kytaru a klavír a divadlu. Zahrál jsem si už pár rolí v dospěláckém i v dětském divadle.

"Petr Gadas
Jsem žákem Evropské školy již od roku 2005. Mám rád společnost a dobrou zábavu. Proto chodím mezi skauty, hraji ping-pong a učím se hře na klarinet. Hodně čtu a mám rád vtipy, které sbírám. Těším se na divadelní atmosféru.

Jindřich Pohl
Nejmladší herec z Pohlovic rodiny, toho času čtvrťák na zdejší Evropské škole, si letos poprvé vyzkouší malou mluvící roli. Věříme, že zahrát neposedného Honzíka mu nedá ani tolik práce..

Aleš Khol
Letos chodím do páté třídy. Mám už za sebou několik rolí, mimo jiné Fajfky v Kuchaři Samovi a ministra v pohádce Rozum a štěstí. Hrát divadlo mě hodně baví. Mezi mé zájmy patří: klarinet a flétna, skaut (oddíl Brusk), hraní na počítači, ježdění na kole, lyžování a plavání. V Bruselu už jsem sedmý rok.

Jiří Švarc
K divadlu jsem se nachomýtl až tady v Bruselu, kde jsem objevil svůj nečekaný herecký potenciál. Specializuji se na malé role a neustále se snažím překvapovat spoluherce mírnými, zpravidla nechtěnými, obměnami svých replik.

Pavel Houžvička
Pracuji jako překladatel v Radě. Ve volném čase hraji divadlo a badminton. V Česku jsem debutoval rolí pomocného učitele Václava Poustky v Cimrmanově Dobytí Severního pólu. Nyní zkouším divadelní prkna také v Bruselu. Spolupráce s motýlím kolektivem mě velmi baví.

Marcela Jará
Jsem z herecké rodiny. Tatínek pusobil v Karlínském divadle a maminka v Opavském divadle Zdenka Nejedlého. Měla jsem tak blízko k prknům, která znamenaji svět. Už od dětství mne okouzlila láska k divadlu. V Belgii žiji dlouhých 43 let a chtěla bych poděkovat divadlu Jen tak, že mi nabídli, abych si s nimi zahrála.

Radek Khol
Vyslyšel jsem volání přátel v nouzi (o manželce nemluvě) a rozhodl se přijmout neodolatelnou výzvu k transformaci ze seriózního evropského úředníka v neméně seriózního lumka vraždícího s čistým svědomím a jasně danou rodinnou motivací. Zda-li se podaří i přeměna zpět, zatím stále není jasné...Mohu tak přátelům a rodině ukázat dosud neznámou tvář. :-)

David Miko
Studuji na Evropské škole a v Bruselu jsem už pátým rokem. Mám jen maličkou roli a je to poprvé co se zapojím do divadelního představení, takže ode mne nic převratného nečekejte :-) Jako svůj největší koníček mám jízdu na koni, dále pak horolezení a lyžování.

Marie Bližkovská
Studuje na Evropské škole, ráda zpívá a hraje na klavír. V Čapkově hře Ze života hmyzu pěkně ztvárnila roli unuděné, mlsné Larvičky, která špatně skončí.

Radek Jonák
Studuji na Evropské škole tady v Bruselu. V Belgii jsem už 8. rokem a v Bruselu od roku 2005. Moje koníčky jsou fotbal, raketové sporty a hraní na kytaru. K divadlu jsem se dostal před dvěma lety, kdy jsem vypomáhal v bufetu. Divadlo mě zaujalo a letos v něm hraji.

Jan Vomáčka
Mám rád hudbu, rap a hip hop, divadlo a komiksy, které rád maluju. Učím se na kytaru a teď právě hraju v divadle svoji prvni roli, při které mě hned bohužel zašlápnou. Rád chodím se skautem na výlety. Taky zkouším různá bojová umění jako aikido, tae-kwondo, capoieru a nyní kung-fu. S kamarády běhám parcour a jezdím na BMXku.

Lenka Petanová
Pracuje již několik let v Evropské komisi a Brusel už zná z různých stran. Letošní představení bude sledovat z hlediště, zatímco loni jsem hru sledovala ze zákulisí a jakožto nápověda byla připravena zachraňovat herce, kterým by vypadl text. Důležitá funkce!

Ivka Petříčková
Půvabnou služku Marcellu z Manon Lescaut čas odvál z Bruselu přes Londýn zpět do Prahy, a tak nám nezbývá, než jí popřát, aby byla úspěšná i ve svých dalších životních rolích.

Mark Prescott
V našem souboru zazářil bohužel pouze jedinkrát v roli hraběte v Jiráskově Lucerně, kterou zahrál s opravdovým mistrovstvím a krásným anglickým přízvukem. Nyní se věnuje divadlu v bruselském souboru English Commedy Club.

Jan Sammer
Nezapomenutelný sluha v Lucerně, z jehož strašidelného vyprávění o mrtvém klášterníkovi naskakovala husí kůže nejen služce Martině, ale i divákům v hledišti.

Jiří Jirsa
Obětavý ztvárnitel několika epizodních rolí.

Karl-Heinz Walker
Jsem Němec a od roku 1990 bydlím v Bruselu, kde pracuji v jazykové službě Rady Evropské unie. Až do roku 2000 jsem česky neuměl. V letech 2000 a 2006 jsem navštěvoval kursy češtiny, abych mohl překládal i z tohoto jazyka, ale v posledních letech jsme bohužel téměř žádné české texty na překlad neměli, a proto jsem hledal možnosti, jak bych se mohl v češtině procvičit. Líbí se mi divadlo, a tak jsem rád přijal nabídku stát se členem souboru divadla „Jen tak“, s nímž letos připravuji už čtvrtou hru. Hrát v cizím jazyku není jednoduché, ale zkoušky a představení jsou vždycky zábavné a myslím, že se budu tímto způsobem učit česky i nadále.

Ludvík Regner
Někdejšímu faráři z Lucerny se úspěšně rozrůstá rodinka, takže už si najde čas většinou jen na svou velkou lásku - malování.

Tomáš Jacko
Náš dvorní fotograf

Vendula Karásková
K divadlu jsem se dostala už na základní škole důležitými rolemi holuba a stromu - a velké či menší role mě od té doby provázely celý život. Když jsem na podzim 2014 přišla do Bruselu, mrzelo mě, že jsem o divadelní prkna a neopakovatelnou atmosféru okolo nich přišla. Jsem tedy moc ráda, že jsem natrefila na báječnou bruselskou divadelní partu a že si můžu od bojů s parlamentními dokumenty odskakovat bojovat s muži v Dívčí válce.